Rozloučit se dá kdekoliv dá se říci. V čase zimních, sychravých dnů hledáme místa naším srdcím blízká. Jsou to místa vznešená, naplněná klidem, jako například Fortna na pražských Hradčanech…

Nebo třebas kavárna Dejvického divadla, což je místo naopak rozpustile kreativní..

O to víc těší, že je to stejný člověk, stejný pozůstalý, který si vás přizval, abyste ho dopovodili při tvorbě místa i chvíle onoho rozloučení. Jakoby se měnily jen kulisy, to podstatné zůstavá neměnné…

A tak ráno před obřadem piji čaj z hrnku po prababičce, koukám do údolí, naplněna vděkem a jednoduchostí.. Vše, co potřebuji pro dnešní den se mi vejde do jednoho kufříku. Vše, co potřebujeme, máme.

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.